Kapitola druhá

2. února 2012 v 19:11 | Virwen |  Ailla
Tentokrát trošku kratší, ale stejně doufám že se vám bude číst dobře :)





Asi za 5 minut se celá udýchaná zastavila před začátkem Kailanského lesa. Vylezla na jeden z menších stromků, dívala se na krajinu a přemýšlela. Najednou svím bystrým sluchem zaslechla, jak se k ní blíží nějaké zvíře. Bylo ještě daleko, ale i tak Ailla věděla, že jí nechce ublížit. Ano, sice našlapovalo opatrně a potichu, ale to ještě nic neznamenalo. Byla proto v klidu. Asi za dalších 5 minut se objevila tmavě černá kočka na vedlejším stromě. Nikdo v jejich vesnici takovou kočku neměl, to věděla jistě. A nejbližší vesnice byla daleko. Kočka si jí prohlížela velmi inteligentníma sytě modrýma očima. Na první pohled vypadala jako obyčejná venkovská kočka, ale jak si jí tak Ailla prohlížela, instinktivně věděla, že je inteligentnější, než by se zdálo.
"Pojď sem… Čičičí… No tak… Neboj se… To je hodná micinka." Nalákala si jí Ailla k sobě na strom. Kočka se jí uvelebila na klíně. Ailla jí zamyšleně začala drbat za ušima, díky čemuž si vysloužila její předení.
"Ty jsi vážně roztomilá, víš to vůbec? Nejraději bych si tě vzala k nám domů, jenomže teď se na mě Luke zlobí… Ani by si neuhodla proč. Jenom proto, že jsem zkrátila utrpení živého zvířete. Víš, protiví se mi je zabíjet. Jenom proto, že jsem v Kai-le jediný elf, tudíž jsem tam nejrychlejší a tak dále, neznamená, že jim musím lovit zvířata. Neodsuzuj mě hned jenom proto, že je také jím. Víš, někdy bych si přála, abych byla člověk jako třeba Silvia. Nemá žádné starosti, jako třeba jestli si má nechat rozpuštěné vlasy, aby jí nebyli vidět její uši, nebo jestli náhodou nezaslechla víc než je zdrávo. Její jedinou starostí je, jestli se dobře vdá. Ale jinak to není špatný. Mám větší výdrž, což se hodí, jestliže se chci ztratit jako třeba teď. Ale stejně se budu muset zítra Lukeovi omluvit jestli chci, abychom si tě nechali. Doufám, že řekne ano. Vážně se mi líbíš, ale teď bych potřebovala slézt dolů, na což potřebuju všechny moje končetiny. Takže madam, mohu vás požádat, abyste ze mě slezla?" řekla Ailla a trošku se začala vrtět. Na kočce bylo opravdu vidět, jak se přemáhá, ale nakonec se z ní zvedla. Sama i slezla ze stromu a vydala se hlouběji do lesa. Ailla rychle seskočila na zem. Zavolala na ni a pak se vydala směrem k vesnici. Kočka jí asi po půl minutě doběhla. Spolu došli až k Aillině domu a oknem se dostali zpátky do pokoje. Ailla vlezla do postele a kočka se uvelebila u jejích nohou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nataly Nataly | Web | 7. srpna 2012 v 23:19 | Reagovat

Ty sama máš ráda kočky? Ailla se k kočičce mochezky zachovala. :-) Kapitolu jsi napsala krásně. :-)

2 Virwen Virwen | Web | 8. srpna 2012 v 0:07 | Reagovat

[1]: jj.. :d jednu jsme měli, ale bohužel to s ní nedopadlo dobře :-/ :D (proklínám svůj zvyk psát všude "vytlemený smyjlíky" :D )

3 DeeDee DeeDee | Web | 1. září 2012 v 18:13 | Reagovat

ta kočka mi připomíná moji Žofinku =D je tky černá ae má pod krkem malý bílý flíček a má hnědo-žlutý oči =DDD

4 Virwen Virwen | Web | 1. září 2012 v 19:03 | Reagovat

[3]: Tahle kočka neměla nikoho symbolizovat - podobnost je čistě náhodná :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama