Kapitola první

2. února 2012 v 19:09 | Virwen |  Ailla
Tohle je první kapitola (plánovaného) příběhu o elfce Aille... Doufám že se vám bude líbit a že budete očekávat pokračování :)




Elfka namířila lukem na nic netušící srnku před sebou. Na chvilku se zamyslela a nakonec přeci jenom vystřelila. Srnka spadla na zem se šípem v krku. Elfka se rychle rozhlédla a nakonec vyrazila ze svého úkrytu v křoví. Doběhla k srnce, položila jí na oči své dlaně a rychle zašeptala smrtelná slova. Po tváři elfce stekla slza. Pak pohodila hlavou, jako by si uvědomila, že by v tu chvíli plakat neměla. Vzala píšťalku, co měla na krku a začala hrát krátkou melodii. Když skončila, uslyšela dusot kopyt. Přímo před ní se objevil béžový kůň s bílou lysinkou. Elfka přes něj přehodila již mrtvou srnku a s koněm za zády odkráčela od místa, kde jí zabila.
Asi po půl hodině došla do vesnice Kai-la, pojmenovanou podle lesu ze kterého právě vyšla. Vesnice Kai-la byla drobná vesnice na západu říše Qu Defaunt. Elfka zde vyrostla. Znala každého, kdo bydlel v Kai-le a každý znal ji. Dorazila doprostřed vesnice, kde bylo náměstíčko. Každý rok na jaře se zde pořádaly oslavy, na nichž vesničané oslavovali konec zimy. Za 5 dní by měli začít a trvat celé 2 dny. Vesničané už se začínali připravovat. Elfka probíhala mezi domy a uličkami dokud se nezastavila na konci ulice před dobře udržovaným domem. Nezaklepala, ale rovnou vstoupila dovnitř.
"Už jsem zpátky! Je tu někdo?" zavolala do, na první pohled, prázdného domu.
"Aillo, jsi to ty?" ozval se mužský hlas.
"Kdo jiný by to byl, otče," pousmála se elfka. Ze dveří nalevo od vchodu vyšel silný muž. Ailla se usmála a objala ho.
"Tak co jsi ulovila?" zajímal se hned Aillin otec.
"Je venku na Šedce" informovala ho smutně Ailla. Muž si ale nevšímal její sklíčenosti a hned vyrazil ke koni. Chvilku si mrtvou srnku prohlížel a nakonec se zamračeně podíval na Aillu, která se opírala o rám dveří.
Zašeptal s očima upřenýma na ní: " Zase jsi použila kouzla? Víš moc dobře, že sem ti to zakázal. Co kdyby se to někdo dozvěděl? Myslel jsem, že jsi dost rozumná, aby sis uvědomila to nebezpečí."
Zatímco mluvil, pomalu se přibližoval k elfce a když domluvil, stál přímo před ní. Ailla se neodvážila kouknout se svému nevlastnímu otci do očí. Luke, jak se muž jmenoval, se kolem ní protáhl a odešel do domu. Elfka se rozhodla, že půjde raději pomáhat s přípravami na náměstí, než aby uprostřed dne na ni Luke křičel. Ani na chvilku si to ale nedokázala vyčítat. Uviděla jednoho chlapce, asi tak v jejím věku, jak nese spolu s dívkou jednu kládu do středu náměstí. Rozeběhla se k nim, protože věděla, že zrovna tenhle kluk každou chvíli tu kládu upustí. Už byla asi jenom dva metry od nich, když chlapec kládu opravdu upustil. Dívka, se kterou kládu nesl, to nepředvídala a jak kláda spadla, spadla s ní. Zachmuřeně se podívala na chlapce a už na něj chtěla začít křičet, když za ním uviděla Aillu.
Radostně vykřikla, zvedla se a rychle přešla těch pár metrů, které je dělili a padla Aille okolo krku: "Aillo, díky bohu, že už si zpátky. Už bych to tady jenom s Neilem nevydržela. Pořád mu něco padá z rukou, zrovna v tu nejnevhodnější chvíli. Jsem tak ráda že jsi zpět."
"To já sice taky, ale to není důvod k tomu, aby si mě rozmáčkla, Silv," zasmála se Ailla. Blondýnka Aillu pustila, ale pořád se ještě usmívala. Ailla se obrátila k Neilovi: "Tak jak tak koukám, beze mě by si nepřežil ani týden."
"Tohle není pravda," odporoval Neil. "vždyť to byly jenom 3 dní, co jsi odjela lovit. A navíc víš stejně dobře jako já, že Silvia ráda přehání."
"Dobře, dobře, dobře. Vyhrál si." neodporovala mu Ailla. "Na chvilku na mě počkejte, já se du zeptat Marryho co mám udělat. Stejně pořád nechápu, co proti němu máš. Vždyť ti nic neudělal. Teda kromě toho, že tě načapal, když si mu chtěl ze zahrady ukrást ta jablka. Hele, už na mě mává."
Ailla odběhla k obtloustlému chlápkovi, který měl v ruce štos papírů. Zrovna něco dořešil s mladou ženou, která přinesla jídlo a pití z místního hostince.
"Ahoj Aillo, doufám, že se lov vydařil. Teď od tebe budu potřebovat, jestli by si společně s Neilem a Silviou neodnosila ty klády támhle k Borisovi a Haelovi. Už tam staví stoly a lavice a moc by nám pomohlo, kdyby si tam ty klády a prkna odnosila. Neil pod tvým vedením toho moc nezkazí. Občas mám o toho kluka starost. No nic, ať tě nezdržuju od práce." dořekl Marry.
Ailla zase odběhla k jejím kamarádům. Spolu odnosili asi jenom třetinu klád, než se začalo stmívat. Nakonec všechno přikryli plachtou, aby to nezmohlo, kdyby v noci pršelo. Všichni tři se rozloučili a pak šli každý domů. Ailla s malou dušičkou došla k jejich domu a vzala Šedku, která tam z nudy začala okusovat květiny. Odvedla jí do stáje, kde jí vzala ze zad srnku a se srnkou na zádech došla ke dveřím domu. Pomalu stěží otevřela a tam stál Luke. Tušila, že tam bude, ale stejně jí to překvapilo. Beze slov jí pomohl se srnou a společně jí přenesli do kuchyňky. Byla to středně velká místnost, ve které bylo opravdu jen to nejnutnější a dřevěný stůl s lavicí. Srnku položili na stůl.
Potom se Luke pomalu otočil k Aille: " Zlato, ty si to nepamatuješ, ale když jsme tě před 15 lety našli v lese, když ti byl asi rok, s Margit, tehdy mojí ženou, jsme měli ohromnou radost. Oba jsme přísahali, že tě budeme chránit celý náš život. Její byl bohužel krátký. Jsem si ale jist, že nás, hlavně tebe, pozoruje a pomáhá nám… Tak proč se to snažíš zničit? Víš moc dobře, že kdyby se o tobě dozvěděla Královna tak by bylo po všem. Měla by sis to předtím pořádně rozmyslet, než něco takového uděláš. Teď jdi do svého pokoje a doufám, že se ráno omluvíš."
Ailla odešla do svého pokoje. Byla to taková menší místnůstka, ale Ailla jí přesto měla ráda. Měla zde svojí postel a jednu skříň na oblečení. Na jedné stěně měla jen 2 poličky a okno. Na nich měla vše, co kdy dostala od svých přátel a otce. Posadila se na postel. Pak jí něco napadlo. Přešla k oknu, které bylo naproti dveřím, a otevřela ho dokořán. Měsíc svítil opravdu jasně. Posadila se na hranu okna. Jemný vánek jí ovíval nádhernou tvář. Její vlasy, tmavší než noc, se jí volně pohybovali okolo jejího obličeje. Její zelené smaragdové oči jen zářily, když pohlédla na měsícem zalitou krajinu. Náhle vyskočila z okna a běžela krajinou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nicole Nicole | 14. června 2012 v 12:18 | Reagovat

Krásný příběh ! :) Jseš hodně nadaná,je to jako kniha,má to hlavu i patu..opravdu skvělé ! odpoledne pokračuji ve čtení ! ;)

2 Virwen Virwen | Web | 14. června 2012 v 12:47 | Reagovat

Děkuju :) Ale ažtak nadaná nejsem :D Znám lidi, který jsou v tomhle nepřekonatelní :D ale ty už pár knížek vydali.. :D

3 Flexi Flexi | Web | 17. června 2012 v 11:27 | Reagovat

Skvělí, si talent...souhlasím s Nicole má to hlavu a patu a je to hodně zajímaví a dobrý nápad. už jen ten začátek se mi hodně líbí, sem zvědavá ne další díl, takže du číst :)

4 tvd-special-news-m-a tvd-special-news-m-a | 6. srpna 2012 v 21:01 | Reagovat

úplně úžasný!jsi fakt dobríá ráda bych si opřečetla od tebe nějakou tu knihu:-) no,jdu čísti dál. A jen tak dál! je to fakt suprový!

5 Nataly Nataly | Web | 7. srpna 2012 v 23:14 | Reagovat

Páni! Koukám, že dnešní doba má nějak nadanou mladou generaci! Je to moc krásný příběh, já jsem tak šikovná nikdy nebyla. Občas jsem sesmolila nějakou povídku nebo básničku, ale  nikdy to nebylo moc dobré. Haiku mi trochu šlo, ale stejně nic moc... No jo, jsou jsem spíš vodní tvor, bazén- to je moje! :-D
A teď zpět k povídce protože pochybuju, že tě zajímá nějaké brblání o někom mě. :-D Povídka je vážně úžasně napsaná, máš talent! Já jsem si hrozně chtěla přečíst povídku od nějaké mladé dívčiny, ale nevěděla jsem kde nějaké najít, naše Verunka se mi vysmála a napsala mi pár tipů na její nejoblíbenější povídkářky, kde byl i tvůj blog a už chápu proč! :-)
Myslím, že povídku budu sledovat! :-)

6 Virwen Virwen | Web | 8. srpna 2012 v 0:18 | Reagovat

[4]: Na knížce se pracuje.. :D:D Ale jelikož nejsem vytrvala pochybuju že jí někdy vydám :D

[5]: Děkuju.. :D Vážně doufám, že budeš komentovat co nejčastěji.. :D Protože tvoje komentáře jsou hrozně povzbudivý ;) A optimistický :D

7 Camilla Camilla | E-mail | Web | 17. srpna 2012 v 21:49 | Reagovat

Nádherná kapitola ! Jdu číst další, protože jsem na to hrozně zvědavá :)

8 Virwen Virwen | Web | 24. srpna 2012 v 16:04 | Reagovat

[7]: Děkuju :)

9 DeeDee DeeDee | Web | 1. září 2012 v 17:58 | Reagovat

...................
To bylo to první, na co jsem se zmohla =D neměla jsem slov... je to moooooooooc překráááásnééééé :-D aurčitě budu číst další =D
P.S.: určitě ti něaká kniha vyjde ;)

10 Virwen Virwen | Web | 1. září 2012 v 19:09 | Reagovat

[9]: Nezbývá než doufat :D Jinak děkuju za pochvalu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama