Oči

13. června 2012 v 13:08 | Virwen |  Do Soutěží
Tahle povídka vznikla, když jsem se zúčastnila jedné soutěže na stránce mojí kamarádky. Zadala nám obrázek a my jsme k tomu měli vymyslet příběh. Odkaz na obrázek najdete na konci příběhu ;)




Potichu jsem zaklepala na dveře do jeho ložnice. Nevím, co to do mě vjelo. Proč tu vlastně jsem…? Jak to začalo…? To budu řešit pak.
Milovala jsem Scripyho. Byl vyšší než já se svojí malou postavou a měl nádherné čokoládové oči. S jeho opáleným, svalnatým tělem zlomil už nejedno srdce v našem království elfů. Ale stejně jsem si nemohla pomoci. MUSELA jsem ho mít.
Když už jsem začínala doufat, že přeci jen moje tiché klepání neslyšel, otevřely se dveře. No jistě. Elfí sluch.
"Ano, Calipso?" zadíval se na mne zvědavě.
"Mohu jít dál, Scripy?" pohodila jsem dlouhými zrzavými vlasy a vyzývavě jsem se na něj podívala. Ano, byla jsem krásná a uměla jsem toho využít. Muži dělali cokoli, jen abych se na ně podívala zelenýma očima. Musel tušit, co ta otázka doopravdy znamená.
Pochopil, "Ty můžeš cokoli."
Vešla jsem do dřevěné místnosti osvětlené pouze svíčkami. Rozhlédla jsem se jen zběžně. Uslyšela jsem, jak zavřel dveře. Když už byl skoro u mě, rychle jsem se otočila. Na nic nečekal a políbil mě. Zdálo se mi, že se líbáme asi hodinu. Vjel mi rukou pod halenku. Nebránila jsem se.
***
Uslyšela jsem zavrzání prken na podlaze. Nevšímala jsem si toho, dokud jsem neucítila špičku nože na mém odhaleném hrdle. Rychle jsem otevřela oči zděšením. Přede mnou seděla Keila. Žárlivost se jí v očích jen blýskala. Jinak ale měla kamenný výraz. Byla nahá. Zrychleně jsem oddechovala, ale jinak jsem se neodvažovala ani pohnout. Upírala na mně svoje černé oči a nevšímala si havraních vlasů, které jí spadli do tváře.
"P…proč?" zašeptala jsem opatrně. Nechtěla jsem vzbudit Scripyho.
"Než jsi přišla, všechno šlo hladce! Kdyby si nepřišla, byl můj. Pak si zaklepeš a já pak vás musím pozorovat… jak sis zabrala MOJE místo! Za to zaplatíš, mrcho!" zvedla hlas.
Zaryla jsem jí svoje prsty do jejího stehna. Nehnula ani brvou. Scripy se probudil.
"Co to?" podíval se mi přímo do očí. Jeho oči byly rozšířené zděšením. A byly také poslední, co jsem kdy uviděla…

TADY máte odkaz (nejde mi sem vložit obrázek)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 NikaRoovy NikaRoovy | Web | 13. června 2012 v 14:38 | Reagovat

Wow! To je krásný! Moc se ti to povedlo, hezky to k tou obrázku sedělo!!! Fakt nádhera!!! :-)  :-)  :-)

2 Virwen Virwen | Web | 13. června 2012 v 15:57 | Reagovat

Ale zbytku se to povedlo taky :P Hlavně to tvoje ;) :D

3 Flexi Flexi | Web | 17. června 2012 v 11:56 | Reagovat

Moc hezký.. povedlo se ti to.

4 Virwen Virwen | Web | 17. června 2012 v 14:38 | Reagovat

[3]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama