Svědkyně

3. července 2012 v 17:50 | Virwen |  Do Soutěží
Opět jedna ze soutěže, které se účastním :) Nejdřív tak trokšu řeknu o čem ta soutěž je :) Pokud tě to nezajímá tak dole máš tu povídku ;)
Takže: Zadání bylo napsat povídku k textu (je to zjednodušený... :d popravdě je to trošku víc složitější :D )
Ten text zněl:
Marie seděla na lavičce v parku a četla si noviny. Když přečetla článek "Smrt na širém moři", hned věděla, kdo byl vrahem.
Marie pracovala v cestovní kanceláři. Nedávno prodala jednomu muži dva lístky na cestu lodí, z nichž jeden nebyl zpáteční. Jméno oběti, kterou vrah hodil přes palubu, jí bylo hned povědomé, neboť na něj vystavovala na přání onoho muže lístek pouze na jednu cestu.
(až teď jsem si všimla, že tam je jméno.. :D Ale tak to moje je podobný :D ) Tady je ta povídka ;)




"Už tři roky pracuji v cestovní kanceláři Sunshine. Nastoupila jsem tam hned po maturitě a byla jsem tam spokojená. Každý den jsem prodala asi deset letenek. Nebyla jsem nejlepší, pouze průměrná, ale nikdo si na mě ještě nestěžoval.
'Mary? Máš tam zákazníka,' zavolala na mě vedoucí.
'Dobrý den, vítejte v cestovní kanceláři Sunshine. Jakou dovolenou byste si představovali?' zeptala jsem se mladého páru.
'Dobrý den. Víte, my bychom si chtěli zamluvit líbánky na Havaj,' začal muž.
'Dobrá. Tam je v tomhle období krásně. Prosím, přesuňte se k tomuhle stolku, já za chvilku za vámi přijdu,' zavedla jsem se k mému stolku, u kterého obvykle zákazníci podepisovali smlouvy. Za 45 minut odešli z naší pobočky spokojení se zamluveným pokojem na Havaji.
Všimla jsem si, že u pultu opět stojí zákazník. Tentokrát muž středního věku, v klobouku a tmavém kabátě, který měl přehozený přes pravou ruku, která byla v sádře. Došla jsem k němu. 'Dobrý den, vítejte v cestovní kanceláři Sunshine,' začala jsem svojí uvítací formuli, když v tom mě přerušil.
'Dobrý den, chtěl bych dva lístky na plavbu na ostrov Holly, jeden i zpáteční,' přešel rovnou k věci. Na to jsem nebyla zvyklá, ale rychle jsem se vzpamatovala.
'Dobrá. Mohl byste se prosím přesunut...' chtěla jsem ho poprosit aby si sednul ke stolku, ale on mě opět přerušil. Začalo to být opravdu otravné.
'Bude to rychlé. Co všechno potřebujete vědět? Za chvíli už musím být zase někde jinde,' začínal být netrpělivý.
'Budu potřebovat vaše jméno, příjmení, adresu a také více podrobností o vašem výletě,' vyndala jsem smlouvu zpod pultu.
'Na tenhle... výlet bych chtěl jet tenhle víkend. Díval jsem se vaše stránky, tudíž vím, že v neděli jede vaše loď v deset hodin tam a ve dvanáct zpátky. Chtěl bych teda dva lístky na cestu tam a jeden na cestu zpátky. Bude to na jméno Ivan Golubev, oba lístky. Ty bych si přišel vyzvednout v pátek. Máte vše co potřebujete vědět?' zeptal se arogantně.
'Ne, to je všechno.. Mám to tu poznamenané. Už jen potřebuju, aby jste mi vyplnil tenhle formulář a podepsal tuhle smlouvu,' řekla jsem a byla ráda, že už odchází. Tolik mi zkazil náladu, že na něj ještě dlouho nezapomenu. Rychle všechno vyplnil a podepsal a za pět minut už byl venku. A tim jsem myslela, že to skončí.
Jenže po víkendu v úterý jsem po práci seděla na lavičce v parku a četla noviny. Zrovna jsem četla ten článek. Mám ho zrovna tady," řekla žena, která se jmenovala Mary a začala něco hledat v kabelce.
"Nemusíte nám ho ukazovat. Stačí jenom když nám to dopovíte," řekl jí policista v uniformě, který tu ženu vyslýchal.
"Tak tedy dobrá," souhlasila. "Ten článek se jmenoval 'Smrt a širém moři' pokud si dobře vzpomínám. Zaujalo mě to, protože potřebuji vědět co se na moři a ve světě děje, kvůli mému povolání. Tak jsem tak četla a celou dobu mi to přišlo povědomé. Když jsem dočetla konečně mě to trklo! Vždyť to bylo na tom výletě co jsem prodala. Všechno sedělo. Čas, místo, lístky, všechno. Asi patnáct minut jsem tam seděla a říkala si, jak jen to mohl udělat. Pak jsem se konečně problala a šla hned sem," dokončila svůj příběh.
"Takže vrah je Ivan Golubev," řekl spokojeně policista.
"Ale né. Copak jste mě vůbec neposlouchal? Ivan je slušný člověk, nikomu neublížil," rozčilovala se Mary.
"A kdo je tedy vrah?" nechápavě se zeptal policista.
"Robert Smith," řekla.
"Kdo?" pořád nechápal policista.
"Ten muž, co přišel se svojí snoubenkou zařizovat líbánky. Jmenoval se Robert Smith. Zařizoval ty líbánky hrozně na rychlo. Zasnoubili se před týdnem a prý se vzali ve Vegas. To je strašné, jak jí to mohl udělat? No chápete to?" zeptala se rozhořčená žena.
"Jsem z toho úplný jelen."


Soutěz naleznete ZDE Bohužel už se nemůžete přihlásit, ale třeba vás to zaujme a pak se kouknete na výsledky :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama