Gregorova žena - 1. část

10. srpna 2012 v 23:13 | Virwen |  Do Soutěží
Bylo to do soutěže Piště s Povídkářem na blogu Karly de E-mentalist. Zadání bylo jednoduché. Napsat povídku, ve které by platila tahle pravidla:
Zadání:
Vaše náhodně vygenerovaná kombinace postavy, místa, tématu a úvodní věty:
Co kdyby se vaše nová postava byla:
Nepříčetný golfista
Co kdyby se příběh odehrával:
Večírek
Co kdyby vaše vyprávění pojednávalo o:
V království slepých je jednooký králem.
Co kdyby váš text začínal větou:
Byl už mrtvý.

Já osobně musím tvrdit, že jsem splnila vše, kromě nepříčetného goflisty... I přesto jsem se umístila na prvním místě (1. věc co musíte vědět: je to poprvé :D 2. věc co musíte vědět: na tomto místě jsem byla společně s Veneou a teď soutěžíme o pravé první místo... Povídku zveřejním až Venea pošle tu svojí - co kdyby :D )
Takže dost keců a tady je povídka :)





Byl už mrtvý. První večírek na uvítání nových sousedů a hned někdo zemře. Ano, byl to největší hlupák v městečku Kingidiot. Přehnal to s pivem, co si přinesl na večírek. Nikdo to už nevnímal, všichni si zvykli, že tam ta jeho mrtvola leží. Po večírku se odklidí. A na čí počest se ten večírek pořádal?
Před týdnem se do městečka Kingidiot nastěhoval Gregor se svojí ženou. Jak bylo zvykem, starosta Folish hned uspořádal večírek.
"Gregor s ženou ještě nepřišli?" přitočil se ke starostovi jeden z výše postavených pánů.
"Kdo?!" podivila se starostova žena.
"Gregor," odbyl jí starosta.
"A jaké má příjmení?" nedala se.
"K čertu ženská, co kdyby si šla zabavit paní od Jacoba?" popostrčil jí jemně starosta.
Jeho manželka se na něj usmála a odešla. Pán, co stál vedle starosty, co se ho na začátku zeptal, se za jeho ženou otočil. Bylo vidět, že jí svléká očima. Bodejť by ne, paní 'starostová' byla mladá, štíhlá žena, co čtyřikrát týdně chodila na jógu, každý měsíc do kadeřnictví, kde jí udržovali zdravé její blonďaté vlasy, a jednou za dva týdny chodila na kosmetiku a líčila se tak, aby jí vynikli její modré oči. Každý muž se za ní otočil.
"Kde je tedy Gregor? Už tu měl dávno být ne?" zeptal se znovu starosty.
"Ale Thomasi, snad znáš ty nově příchozí. Vždycky chodí včas. Jak nezdvořilé," odfrkl si starosta.
Muž, jenž byl osloven jako Thomas, pouze přikývl.
Starostova žena mezitím došla k ženě Jacoba. "Dobrých za pět sedm, ženo Jacoba. Tak jak se vám daří? Dlouho jsme si spolu nepovídali."
"Och ano, už to je dlouhá doba," pokývala hlavou drobná hnědovláska s kudrnami. Uhladila si jednou rukou svoje dlouhé, modré šaty na tělo a napila se šampaňského. Potom pokračovala: "Naposledy na pohřbu ženy zesnulého pana Tomkinse. Ach podívejte, paní starostová, pan Gregor s paní dorazil. A včas! Jak si to jenom můžou dovolit?!" ohrnula nos manželka Jacoba, když se podívala na hodiny visící nad vchodem do chodby odkuď Gregor a jeho žena přišli. Okamžitě se na ně upřeli všechny pohledy. Střídavě se dívali na ně a na hodiny nad nimi. I smyčcové kvarteto utichlo. K Gregorovi se naklonila jeho žena a zašeptala: "Miláčku, proč na nás tak zírají?"
"To nic, Izzie."
Nakonec se jako první pohnul starosta a zvolal: "Gregore! Jeho ženo! Pojďte ke mě!" Ozvěna jeho hlasu ještě chvilku zněla.
Gregor s Izzie k němu došli. Mezitím kvarteto opět začalo hrát a lidé přestali býti strnulí a opět se začali mezi sebou bavit.
"Dobrý podvečer," pozdravil Gregor. Izzie chtěla také pozdravit, ale starosta jí skočil do řeči.
"Dobrých sedm," podíval se na Thomase. Ten jenom zakoulel očima.
"Dobrých sedm," pozdravil. "Já jsem Thomas."
"Já Gregor a tohle má žena Isabela." představil i svojí ženu. S tímhle Thomasem se ještě nesetkal.
"Vaše žena má jméno?" podivil se Thomas.

Zjistila jsem, že to je moc dlouhé, tak to rozdělím na několik částí :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama