Kapitola 8.

9. května 2013 v 10:45 | Sincerity |  Návrat

Kapitola 8.
Trest

Rosin pohled:

Profesorka Karpová mi objasnila hodně věcí a tak nějak mě uklidnila. Nevím čím to bylo, snad její povahou, tím pokojem, nebo snad éterem,ale když jsem od ní odcházela, cítila jsem se klidnější. Bohužel ne na dlouho. I když jsem dnes neměla trénink, tak jsem se šla alespoň protáhnout a pak půjdu na oběd.


Vzala jsem si oblečení a šla do malé tělocvičny za kostelem. Nikdo tam nebyl. Byla jsem za to ráda. Převlékla jsem se a dala na Dimitrijovu radu, šla jsem běhat. Dala jsem si jen 10 koleček, protože jsem neměla čas, tak se nemusím tak přemáhat. Šla jsem do tělocvičny a začala protahovací cviky, když Dimitrij vrazil dovnitř...

,,Ahoj" Byla jsem ráda ,že ho zase vidím. I když jsem nechápala, proč tu je.

,,Co jsi si myslela, že děláš?" Obořil se na mě.

,,Co jsem udělala?"

,,Tak ty nevíš ,že jsi jednu vrazila Zeklosovi?" Už byl klidnější, ale stejně se na mě zlostně díval.

,,Srab, na mé dřívejší škole jsme si tohle řešili sami. Nikdo nechodil žalovat."

,,Na tom ,ale vůbec nezáleží, Rose ty si neuvědomuješ jaký postih ti za tohle hrozí?"

,,Ne, bohužel ne. On si začal a já ji jen bránila."

,,Koho?"

,,No přece Lissu." Byla to přece samozřejmost, ne?

,,Lissu?"

,,Do mě ať se naváží kdo chce,ale Lissu nikdo urážet nebude."

,,Co se vlastně stalo?"

,,Urážel Lissu, tak jsem to nevydržela. Zasloužil si to."

,,To je bohužel pravda, ale stejně ti hrozí i vyhazov ze školy. To by jsi chtěla? Teď když máš Lissu tak blízko?"

,,Já se o tohle neprosila."

* * *

Dimitriův pohled:

,,Já se o tohle neprosila." Tak na to jsem neměl co říct. Myslel jsem , že byla ráda ,že je tu a konečně může být s Lissou. Ale zjistil jsem o co šlo a teď je mým úkolem odvést ji do ředitelny. Tak jsem taky udělal. Vešli jsme a já si automaticky stoupnul ke zdi. Rose byla vyzvána ,aby si sedla.

,,Slečno Hathawayová, jak si to představujete?"

,,Neříkejte mi tak." Bože Rose, neodporuj. Teď je v sázce všechno.

,,A jak by jste si to teda přála?"

,,Johansonová, po lidech, v které jsem věřila, které jsem milovala a o které jsem přišla."

,,Dobře. Ale teď k tomu co jste udělala panu Zeklosovi. Takovéto chování je na naší škole nepřípustné." A pak vedla ještě asi dest minut monolog. Na Rose bylo vidět, že ji zjevně unavuje.

,,Proč jste to tedy udělala?"

,,Chránila jsem Lissu, urážel ji."

,,To je klidně možné, ale toto se už nesmí opakovat. A musíte být potrestána. Jaký trest by jste si představovala?" 4ekal jsem, kdy na ní začne křičet, nebo něco podobného, ale jediné co řekla bylo:,,Přijmu jakýkoliv trest, který uznáte za vhodný. Teď má ale probíhat můj trénink a já potřebuji trénovat."

,,Dobře, tímto vám až do odvolání odebírám osobní volno a budete ho trávit studiem nebo tréninkem po dohodě s panem Belikovem." I když si to Rose zasloužila tak to bylo kruté, už tak nemá žádné volno a od rána do večera jen trénuje. Rose jen vyvalila oči a začala protestovat. ,,To přece nemůžete, od rána do večera jen trénuju."

,,Dobře tak vám můžu zkrátit dobu spánku, a nahradíme to dalším tréninkem, očividně vám chybí disciplína, to by jste si přála?"

,,Ne, omlouvám se, můžu už jít?"

,,Jistě, jen mě okrádáte o čas!"

Rose se zvedla a unaveně odešla. Šel jsem za ní ,,Ty dvě hodiny nebudeme trénovat, nechám ti volno, už tak toho máš dost."

,,Díky, ale nemusíš mít péči, soudruhu."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 9. května 2013 v 20:24 | Reagovat

Moc povedená :)

2 Sid Sid | 10. května 2013 v 20:58 | Reagovat

Těším se na pokračování :)

3 sincerity sincerity | 13. května 2013 v 14:44 | Reagovat

děkujů, moc potěší každý komentář :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama