Kapitola dvanáct

3. července 2013 v 14:53 | Virwen Fabulae |  Ailla
Po šíleně dlouhé době a po neúnavném přesvědčování jsem se odhodlala přidat další kapitolu Ailly věnovanou Sincerity :) už mám tak trochu rozepsanou další kapitolu tak snad to stihnu :D:D Užij si ji :)





"Zvláštní," podíval se na ni zdravým okem. Ailla zvedla obočí. "Zníš jako bys to mysela vážně," řekla a napůl bláznivě se rozchechtal.
"Já to myslím vážně! Slyšela jsem, že jste nejlepším bojovníkem Královny..." nedořekla.
"BYL jsem nejlepším bojovníkem Královny. BYL!" roztřásl se hněvem.
Ailla na to nic neřekla. Oči se jí zalily slzami. Její naděje pohasla. Nedokáže přesvědčit Wellyra aby jí pomohl. Silvia zemře - jenom kvůli ní.
Wellyr na ní pořád rozzlobeně hleděl. Když si však všiml, jak se tváří, zavrtěl hlavou. Ailla tomu nemohla uvěřit, když ho uslyšela říkat: "Dobrá. Naučím tě bojovat."
Málem vykřikla radostí, ale udržela se. Zadržujíc úsměv řekla pouze: "Děkuji."
"Nebude to snadný, to ti připomínat nemusim. A naučim tě pouze bojovat. Až se to naučíš, možná ti řeknu, kde bys mohla najít nějaký ty spojence. Teď máš volno, ale nechoď daleko do lesa... Nemuselo by to dopadnout dobře." V tu chvíli vešel Nisan s Flyou, v ruce malé, skoro průsvitné křídlo a baňku s rudou tekutinou. "Výborně. Přišli jste v tu nejvhodnější dobu. Už sem si pro to chtěl dojít sám," vyškubl Nisanovi věci z ruky, div že se křídlo nerozpadlo. Mávl rukou, ve které držel krev, k Aille a ona pochopila, že už jí nic říct nechce. Vyšla ven a zhluboka se nadechla. Našla ho. Legendu. Jediného člověka, kterého Královna nedokázala zabít.
"Asi přemýšlíš, kde budeš spát, že?" ozval se za ní Nisanův hlas.
"Jo... ehm... asi," zamumlala. Zstrčila si pramen tmavých vlasů za špičaté ucho a podívala se na něj.
"Pojď, ukážu ti ho,"Vedl jí jinou pěšinou než kteoru přišli a které si předtím nevšimla. Byla to opravdu jen chvilka, pár metrů od mítiny se zastavil před rozložitým dubem. Na jeho kmeni byli přidělány silnější větve jiných stromů. Vypadalo to jako prapodivný žebřík. Nisan začal mrštně šplhat do koruny. Ailla opatrně šplhala za ním. Když vylezla na strom, všimla si, že je to takový přírodní přístřešek. Větve byly dost silné, aby po nich mohl vzpřímeně chodit a nebát se, že spadne. Na konci jednotlivých 'cest' byli udělány lehátka či postele. Větve byli spojeny širokými prkny a na nich byli deky na zahřátí. Postele byli asi čtyři, možná pět.
"Můžeš si vybrat. Ale neber si támhletu," ukázal na nejvzdálenější."Ta je Wellyra."
"Dobrá. Myslím že si vezmu tuhle." sedla si na tu, u které zrovna stála.Vypadala nejstabilněji. Jak se tak rozlhédla, zjistila, že ze svého místa vidí na mítinu. Tam stál před chýší Wellyr a rozmáche něco vysvětloval Flye. Ta často koulela očima, nebo něco dodala. Ale i když Ailla napínala uši sebevíc, nic nezaslechla.
Nakonec to vzdala, přes to že byla zvědavá. Podívala se zpátky na Nisana. Ten jí celou dobu pozoroval, ale neřekl jí ohůedně toho nic. Pouze poznamenal: "Měla by si se najíst a vyspat. Určitě si unavená."
Ailla si to až teď, když jí řekl, uvědomila. Oči se jí začínali klížit, ale ještě předtím se donutila najíst. Dojedla své zásoby z vaku a lehla si. Ani se nestačila pořádně zamyslet nad uplynulým dnem, než usnula.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sincerity Sincerity | 5. července 2013 v 19:46 | Reagovat

;-)

2 Sincerity Sincerity | 5. července 2013 v 19:46 | Reagovat

;-)

3 Sincerity Sincerity | 5. července 2013 v 19:50 | Reagovat

Jéžiš, já jsem tak šťastná, že jsi ji pro mě napsala!!! Moc děkuju, kapča se ti moc povedla, prosím nepřestávej...moc se těším, jak to s Aillou dopadne. Jsi skvělá :-D !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama